TJ OP Prostějov – Valosun Brno 49:39 (15:6, 19:17, 33:27)
Dnešní utkání s Valosunem Brno bylo dle očekávání věciznalých nehezkým bojem s pouhými závany basketbalu. Bohužel jsme se nechali hostujícím týmem vtáhnout do této upracované dřiny a dlouho jsme Valosunu dávali naději na dobrý výsledek. Naštěstí v závěru přišly i nějaké povedené střely z delší vzdálenosti a tak vítězství bylo docela přesvědčivé 49:39.
Fotografie najdete opět ZDE.
Valosun má tuto sezónu rozehranou velice dobře, proto se dalo očekávat náročné utkání. Hráčky Valosunu se mění, herní styl zůstává – urputná silová agresivní tvrdá hra, která nám příliš nevoní, i proto jsme obě loňská utkání prohráli.
Tentokrát jsme ale do utkání vstoupili velmi soustředěně, především v obraně. Útok byl díky vysokým brněnským hráčkám odkázán na střely z větší vzdálenosti a ta nám dnes moc nešla. Naštěstí soupeřky se dlouho nemohly trefit snad ani na obroučku a my začali šňůrou 10:0. Na konci první čtvrtiny jsme drželi pěkné skóre 15:6.
Nejen začátek druhé čtvrtiny, ale vlastně celá druhá čtvrtina byla ve znamení střeleckého trápení. Nedokázali jsme proměnit nejen střely z dálky, ale dokonce ani nájezdy a tzv. šoupáky. V čase 16:04 bylo vyrovnáno na 15:15 a mohlo se začínat od začátku. O charakteru utkání jasně hovoří výsledek druhé čtvrtky, prohráli jsme ji 4:11, ale před velkou přestávkou jsme stále vedli, byť jen 19:17.
Naše hra probíhala v prapodivných vlnách, chvíli jsme soupeřky přehrávali a zvyšovali náskok, potom jsme je hloupými chybami (jak jinak nazvat přihrávky bez adresáta, nájezdy do dvou i tří věží pod košem, ukopnuté driblinky, kroky atd.) vraceli zpět do utkání. Ve třetí čtvrtině naštěstí mírně převládli kladné vlny nad zápornými a třetí čtvrtku jsme vyhráli 14:10, celkově 33:27.
Závěru jsme se museli trošku obávat, protože soupeř přijel v plném počtu a mohl více střídat, naopak naše lavička byla oslabená o Verču Kyselou a tak nás celkem bylo jen 9. Čeho jsme se obávali, to se téměř stalo. Hostující hráčky se dotáhli 6 minut před koncem na 35:33 a začínalo drama. Naštěstí jsme z následujícího útoku opět odskočili a nedovolili srovnat nebo dokonce výsledek otočit. Konečně jsme se také „chytili“ při střelbě za 3 body, Míša a Áďa nás poslaly do uklidnění na 43:37. Následovala chvilka vzrušení, kdy tvrdý souboj o míč pravděpodobně násobený nepříznivým výsledkem vyprovokoval hostujícího trenéra k nepřiměřené reakci oceněné TCH, kterou dokázal během několika slov k rozhodčímu zdvojnásobit na druhou TCH a šel z haly ven. Áďa proměnila 3 TH ze 4 a bylo vymalováno. Hřebíček do konečného výsledku zatloukla Renča ještě jednou trojkou a soupeř již jen korigoval na 49:39. Poslední čtvrtinu jsme vyhráli 16:12 a byla to na body nejbohatší čtvrtina, jinak bylo utkání ve znamení urputnosti, basketbalu poskrovnu. Na naší straně se naštěstí občas zablesklo a to byl ten konečný rozdíl ve výsledku.
Ve světle těchto skutečností je zcela jistě podivné, že celý tým Valosunu měl za 40 minut hry pouhých 10 faulů. V dosavadních utkáních měl totiž vždy docela slušnou porci faulů – postupně 20, 16, 23, 25, 11 a 20. Těch pouhých 11 (stále víc než u nás) si udělal s neškodným celkem Karlových Varů. V loňském roce se podobná situace stala pouze jednou (9 faulů) na domácí půdě Valosunu a s dvojicí rozhodčích, s nimiž je možné téměř všechno. To je jen vysvětlení pro nespokojené hostující diváky, kteří se cítili možná ukřivděně (alespoň se tak projevovali).
Koneckonců vše zlé se v dobré obrátí, protože trestné hody nejsou naší chloubou, ale dnes na počet málo, ale úspěšnost nádherných 83%!!!