TJ OP Prostějov – KARA Trutnov 40:53 (12:21 22:30 25:47)
body: Hnízdilová Vendula 11, Neherová Michaela 10, Dufková Nikola 6, Szcotková Karolína 5, Frgalová Terezie 4, Vymlátilová Klára 4.
První čtvrtka: Na děvčatech je vidět odevzdanost a strach ze soupeře. Možnou příčinou je malá účast, do zápasu nastoupí jen devět statečných (i když o statečnosti se dá pochybovat, při pohledu do tváří děvčat vidím odevzdanost a strach něco udělat). Problémy s uhlídáním Váchové Anety (č. 10) 8 bodů. Pomalý přechod do rychlého protiútoku, unáhlené střelecké pozice a ztráty, ztráty, ztráty. Žádný zisk míče. Chybí agresivita a snaha zlomit vývoj hry. Stav 12:21.
Druhá čtvrtka: Určitá snaha o obrat způsobená motivací trenéra a děvčata vyhrávají čtvrtku 10:9. Přesto Míša není na hřišti od toho, aby tvořila hru a vyvážela balony. Kde byly holky, co to mají na starost? Příliš faulů, malá úspěšnost střelby a minimální práce pod koši. Přesto všechno snížení na rozdíl 8 bodů a zlepšení, naděje do druhého poločasu.
Třetí čtvrtka: A nuda v Prostějově. Místo trháku a přiblížení se soupeři, návrat ke hře z první čtvrtiny. 6 doskoků, 2 zisky, 3 ztráty, 11 neúspěšných pokusů a 6 faulů. Získaný jeden faul a jeden proměněný trestný hod a jeden dvoubodový koš.
Čtvrtá čtvrtina: Proměna již neočekávaná, bohužel pět minut po dvanácté. Jen jeden faul 15 bodů. Slušný bojovný výkon. Pokud by holky tak hrály celý zápas, mohl být výsledek úplně jiný. Závěrem doufám, že zítra holky naváží na výsledek z poslední čtvrtiny a body zůstanou doma.
Bohužel má dnes Václav Vymazal naprostou pravdu. Žákovská liga, všichni o tom mluví, každý se těší, možná všichni kromě kolektivu hráček.
Bez nasazení, bez bojovnosti a v ospalém tempu se hrát nedá!!!
Dnešní zápas se mi vůbec nelíbil a předvedené výkony jsem původně sváděl na špatně nastavenou rychlost snímání v kameře. Pak mě ale napadlo, že to přece nejde nastavit jen pro holky ve žlutém.
Tepová frekvence se holkám v dnešním zápase zvýšila pouze při příchodu juniora Žemličky ke stolku, jinak v naprosto pohodovém tempu mohly pokračovat další 2 čtvrtiny….
Možná by nebylo špatné kdyby se holky přišly podívat buď před zápasem a nebo zůstat po zápase na ostatních týmech….
Uviděly by co to je bojovat, mluvit při hře a rvát se o každý míč. Co je to poslouchat pokyny trenérů, jak nekomentovat výroky rozhodčích a jak vypadá kolektivní povzbuzování. Pomohlo by to i často nesoudným rodičům….
Je to celé můj názor a nikomu ho nenutím, jen bych chtěl holkám pomoci a otevřít jim oči, aby začaly na sobě pracovat a aby viděly výsledky hlavně samy na sobě a měly radost ze hry a ne pocit že je někdo obtěžuje a chce po nich hrát basketbal.
Holky držím Vám palce…