Jiskra Kyjov – TJ OP Prostějov 71:76 (15:19, 26:43, 48:53)
Důležité vítězství se nerodilo lehce. Přestože jsme začali velmi dobře a na začátku druhé půle vedli velikým rozdílem (+21 b.), uspokojení společně s polevením v obraně znamenalo nejen snížení náskoku, ale nefalšované drama v závěru. Kyjovské jiskry se dotáhly v závěru na rozdíl jediného bodu. Naštěstí jsme se koncovky nezalekli a nedopustili jsme možnost, aby soupeř utkání otočil. Nervy to ale byly!!! Kardiolog opět citelně chyběl.
Začátek utkání jsme zvládli natolik dobře, že jsme domácího trenéra Štěpánka přinutili k TO. Pravděpodobně TO využil účelně, neboť domácí hráčky převzaly iniciativu a v závěru I. čtvrtiny šly do vedení 13:12. Náš trenér nezůstal pozadu za domácím a svým TO otáčí první čtvrtku na konečných 15:19. Vypadá to nadějně, hrajeme s chutí, v obraně jsou sice rezervy, ale daří se v útoku.
Druhá čtvrtina navazuje na první, jsme stále dobří v útoku a kupodivu dokážeme přitlačit i v obraně. Soupeř zřejmě pod vlivem sobotní nešťastné porážky působí velmi unaveně a odevzdaně. Využíváme své převahy a v poločase odcházíme do šaten za stavu 26:43. To jistě není špatné a na našich tvářích lze pozorovat nenápadné úsměvy. Už ale máme dostatek zkušeností, že poločas ještě nikomu utkání nevyhrál. Naše holky už také několik takových utkání dokázaly otočit.
Nástup do třetí čtvrtiny však rozptyluje naše obavy. Stále hrajeme dostatečně rychle, dobře bráníme především Petru Holešinskou a postupně zvyšujeme náskok. Utkání se ubírá správným směrem a vše hraje v náš prospěch. Jenomže basketbal není kopaná. Tam můžete dochodit v poklidu třeba 30 minut. Prostřídání na naší straně, polevení v obraně, ztráta koncentrace a najednou z bezpečných 30:51 je stav po třetí čtvrtce 48:53. Soupeř je zpět v utkání a my se bojíme o výsledek. Opět se ukazuje, že platí otřepané „nedáš – dostaneš“. V našem případě spíše „neubráníš – nedáš“.
Čtvrtá čtvrtina přináší opravdový boj o každý míč, každý koš, faul, aut, blok, prostě méně basketbalu, ale o to více urputné bojovnosti. Hned od začátku si lépe vede v tomto souboji Kyjov. Jsou úspěšnější na doskoku, najednou mají dostatek energie, je jich všude plno a my vypadáme stejně zaraženě jako Kyjov na začátku třetí čtvrtky. Nemůžeme se trefit do koše, spousta střel najednou vypadává z obroučky, zřetelně se na výkonu podepisuje nervozita a únava. Samozřejmě k tomu určitě přispěla vynikající obrana kyjovských děvčat, někdy na hranici faulu. Do konce utkání zbývá 1 minuta a 20 vteřin, když domácí snižují na 69:70. V oddechovém čase ordinuje trenér holkám hlavně rozvahu, vždyť se nic neděje, stále vedeme, dotahovat musí soupeř. Nikdo mu ten klid ale nevěří. Ještě jednou snižují soupeřky ze stavu 69:72 na 71:72, ale to už je z jejich strany vše. Nájezdem a dvěma šestkami upravujeme na konečných 71:76. Vydřené vítězství po infarktovém závěru nevyvolává ani očekávané projevy radosti. Vypětí z posledních minut utkání je znát na tvářích všech zúčastněných. Takže dodatečně:
HOLKY DĚKUJEM!!!
Pochvalu zaslouží všechny hráčky, přestože se v některých fázích utkání nedařilo téměř nikomu. V takových chvílích se právě projeví silná vůle, srdce a týmový duch. Ačkoliv je basketbal týmový sport, musím dnes po smolném utkání v Brně jednoznačně vyzdvihnout přístup a výkon kapitánky Ádi Neubauerové. I když se jí dnes nedařila střelba z delší vzdálenosti, přesto na sebe brala největší díl odpovědnosti a týmu kromě jiného pomohla 27 body k vítězství.
Střelkyně:
Neubauerová 27 b., Kyselá 14 b., Krátká 12 b., Krejčířová 11 b., Konečná a Hochvaldová 4 b., Tilšarová a Salajová 2 b.
Na závěr ještě pár slov o rozhodčích.
Běžně se o nich mluví pouze v souvislosti s nepodařeným nebo dokonce ostudným výkonem. Když dokážeme kritizovat, měli bychom umět i pochválit. V této souvislosti musím zpětně pochválit dvojici arbitrů z utkání U17 v Hradci Králové. Pánové Pavel Večeřa a Jiří Jedlička stanovili jasné měřítko, jak se dá i velmi vyrovnané utkání dlouholetých soupeřů odpískat na jedničku. Skutečně to jde! Dvojice arbitrů dnešního utkání, především pan Petr Novák, ale bezpochyby i pan Milan Mikšík ukázali, že to jde bez emocí, s přehledem a skutečně kvalitně. Možná si někdo řekne: „Jsou spokojeni protože vyhráli.“ Nikoliv. I v době, kdy se soupeřky nehorázně rychle přibližovaly z mínus 21 bodů na mínus 1 bod, jsme nemohli rozhodčím nic vyčítat. Proto chválíme s čistým svědomím.
TEST!!!