TJ Lokomotiva Krnov – TJ OP Prostějov 80:78 (21:12, 43:35, 57:57, 74:74)
Do Krnova jsme jeli odehrát utkání trošku z povinnosti. Oslabeni o 5 hráček, které tvoří základní osu týmu (Áďa, Verča K., Mája, Bára a Zuzka) jsme měli základní cíl, odehrát důstojnou partii a vyzkoušet hru bez rozehrávačky č. 1 a č. 2. První čtvrtina nasvědčovala tomu, že se nám tento cíl (hranicí debaklu je pro nás rozdíl 20 bodů) nepodaří splnit a že dostaneme pěknou nakládačku. Začátek druhé čtvrtiny ale změnil průběh utkání natolik, že jsme se o vítězství prali až do konce včetně prodloužení. Nakonec jsme odešli poraženi o 2 body, ale celý tým si zaslouží pochvalu nejen za bojovnost, ale především Verča Švécarová a Renča Fialová za převzetí zodpovědnosti na rozehrávce a to včetně zakončování. Výborný výkon všech hráček proti výbornému týmu Krnova, který má určitě na víc než na spodní polovinu tabulky. Fotky ZDE.
Jak už bylo napsáno, naše očekávání bylo velice skromné. Včera v Havířově nám chyběly 3 hráčky, ale 2 stěžejní rozehrávačky nechyběly. O zdravotních problémech Ádi jsem psal již včera, proto jsme již počítali s velkým oslabením v utkání s Krnovem. Ráno na srazu před odjezdem jsme se dozvěděli, že Verča K. také podlehla nemoci a naše skromné očekávání (malá prohra) se změnilo na obavy (velká prohra). Pokud by totiž soupeř jasně dominoval, mohlo by to zanechat šrámy na sebevědomí celého týmu. Takže celou cestu probíhaly „motivační pohovory“ s jediným cílem, i za nepříznivého stavu hrát poctivě a s nasazením, aby porážka byla co nejmenší.
Začátek utkání byl přímo symbolický, po vyhraném rozskoku ztrácí Renča míč při přechodu na útočnou polovinu a všichni se začínáme bát. Takový vstup do utkání by zamával i se sebevědomím nejlepších dospělých rozehrávačů, natožpak se sebevědomím starší žákyně. Soupeřky jsou nejen starší, vyšší, ale hlavně rychlejší, agresivnější a doslova nabuzené. Na rozdíl od našich děvčat, která měla v nohách sobotní bitvu v Havířově, měla krnovská děvčata volný den. OSK Olomouc si utkání totiž odložilo právě z důvodu nemoci většiny hráček. Kdyby se utkání hrálo, měly by v nohách těžké utkání, a ještě by po pravděpodobné prohře netrpěly takovým sebevědomím. Dlouhé cestování nepočítám, to je pro všechny týmy stejné. To všechno je kdyby. Situace na palubovce byla jako zlý sen. Soupeř sází jednoduché koše, my se nedokážeme prosadit. To je způsobeno především velmi těsnou obranou Krnova, často za hranicí pravidel. To vedlo k vysokému počtu faulů na straně domácích, ale protože naše střelba trestných hodů nebyla vůbec dobrá, prohráváme první čtvrtinu 21:12. Popravdě řečeno je tento stav ještě docela přijatelný, soupeř jasně dominoval.
Vstup do druhé čtvrtiny jsme ovšem zahájili jako polití živou vodou. Rychlé koše znamenají snížení na 21:20 a začíná se od začátku. Domácí po očekávaném time outu uklidňují hru a opět jdou do výraznějšího náskoku. Nám stále dělá problém zakončení z jasných pozic pod košem a v obraně především rychlé protiútoky Krnova. Zkrátka jsme se nestíhali vracet a zakončení domácích bylo naopak téměř stoprocentní. Dokázali jsme sice vyrovnat na 30:30, následně ještě na 35:35, ale závěr čtvrtiny byl opět v režii Krnova. Čtvrtinu těsně vyhráváme 22:23, celkový stav v poločase je 43:35.
Třetí čtvrtina byla opět vyrovnaná, zlepšili jsme obranu nejdůležitějších hráček soupeře a postupně jsme dotahovali. To vše nás stálo spoustu sil, přece jen naše rotace byla mnohem menší než u domácích. I když si zahrály všechny holky, některé strávily na palubovce jen krátký čas. V závěru této části utkání se nám dokonce podařilo jít do vedení, ale soupeř vždy našel odpověď. Naše holky ale zjistily, že domácí nejsou nezranitelní a že se s nimi dát hrát vyrovnaná partie. Renča Fialová se po týdnu bez tréninku rozehrála k vynikajícímu výkonu, troufám si říct, že nejlepšímu v této sezóně. Bylo také první utkání, v němž dostala tolik času na palubovce a mohla dokázat trenérovi, že na to má. K ní se připojila Verča Švécarová, která umí hrát rychle, agresivně a umí i nepříjemně bránit. Dnes se do toho zakousla a spolu s Renčou táhly útoky našeho týmu, nevídaně často i stylem „COAST TO COAST“. K Verčině výborné obraně nejlepší hráčky Krnova se přidala i Monika Tilšarová, jejíž nezdolná bojovnost po prodělané operaci si zaslouží uznání. O tvrdé práci, kterou odvedly naše „malé“ podkošové hráčky Terka a Míša, není třeba diskutovat. Prosadit se dnes pod košem byla opravdová dřina. Odvolání z prázdnin se nadmíru vydařilo Hance Tilšarové, která původně neměla hrát a přesto zatížila konto soupeře osmi body. Lucka odvedla také výborný výkon, ke střelbě ze střední vzdálenosti přidala solidní obranu. Díky tomu čtvrtku vyhráváme 14:22 a celkově je srovnáno na 57:57.
Poslední část jsme nezahájili dobře, síly ubývají a nadšení také nelze udržet 30 minut. Soupeř odskakuje na 6 bodů, my pracně dotahujeme, soupeř opět odskakuje, my opět stahujeme náskok. Tak to běží až do poslední minuty, kdy je soupeř naneštěstí zrovna v náskoku. Prohráváme 71:68, podaří se nám snížit s faulem na 71:70, šestku však neproměňujeme. Domácí na druhé straně také hází 2 trestné hody, proměňují pouze jeden, takže stav je 72:70. V protiútoku je faulována Terka, hází trestné hody, proměňuje alespoň druhý a přibližně 25 vteřin před koncem soupeř vede 72:71. Nabízí se varianta taktického faulu s předpokladem, že alespoň jeden soupeřky nepromění. Než jsme stačili k něčemu takovému přikročit, domácí dávají dvojku a vedou 74:71. Do konce zbývá ještě trošku času a my vyhazujeme pod vlastním košem. Snažíme se rychle přejít do útoku a jedinou nadějí je střela za 3 body. Ke střele se však nedostáváme, naší vlastní zásluhou končí míč v autu. Na tabuli svítí čas 0,4 vteřiny a domácí vyhazuji na vlastní polovině z autu. Jasná situace, není co řešit. Krnovská hráčka vyhodí míč bezpečně na naši obranou polovinu, stolek pouští pro jistotu čas, následuje siréna, utkání končí, domácí se radují, ale rozhodčí zcela správně vracejí čas. Míče se totiž nikdo nedotknul. Nepříčetné reakce domácích diváků svědčí o neznalosti basketbalových pravidel. Mimochodem čarování s časomírou bylo koloritem dnešního utkání. Domácí si velice často pomáhaly s limitem 24 vteřin. Na tabuli je znovu nastaveno 0,4 vteřiny, bereme si time out, vzápětí druhý a zkoušíme okamžitou střelu za 3 body. Domluvená varianta ale vůbec nevychází a přihrávka letí na Míšu, která vyběhla na perimetr. Ta bez jakékoliv přípravy tzv. vidlemi hází míč směrem na koš. Ten letí zcela jasně mimo obroučku, naše beztak malilinkatá naděje padá do propasti. Míč ovšem naráží do desky a od desky krásně čistě do obroučky. Je vyrovnáno, naše radost je veliká, naopak domácí prožívají šok.
Následuje prodloužení, v němž se hra se proměnila v nelítostný boj o každý míč, basketbalových akcí je minimum. Soupeř získává náskok 4 bodů a vypadá to beznadějně. Dotahujeme, ale asi 8 vteřin před koncem jde soupeř střelou ze střední vzdálenosti do vedení 80:78. Máme opět šanci na vyrovnání, Monika střílí ze střední vzdálenosti, střela je blokovaná a padá před koš, kde stojí Míša, která má svoji obránkyni na zádech. Hráčka Krnova ji zápasnicky podrží obě ruce za tělem, takže vůbec nemůže uchopit míč a pokusit se vyrovnat. Oči rozhodčích byly spravedlivé, říká se přece, že spravedlnost je slepá. Píšťalky mlčí. Utkání definitivně končí. Pokud se po celé utkání vyskytlo v jejich rozhodování jen několik chyb (z těch větších docela tristní posouzení dvou situací, kdy měli odpískat domácím 3 vteřiny) byla tato chyba (nebo nepozornost či snad úmysl) dost závažná. Utkání končí, domácí se radují, jako kdyby vyhráli finále extraligy, a my konečně chápeme, že z nás měli strach a že jsme jim vlastně v boji o záchranu v lize udělali radost, protože získali bod navíc. Naopak u některých našich holek ukáply slzičky zklamání. Není třeba se za ně stydět, je to důkaz toho, že jim výsledek utkání není lhostejný.
Ještě jeden postřeh z utkání se týká domácích příznivců. My jsme často považováni za velmi temperamentní a hlasité publikum. Ovšem naše nejtvrdší slovo je maximálně pr*el. To, co se ozývalo z úst domácích diváků nejen směrem k rozhodčím, když neplnil jejich přání, to pohoršilo i naše otrlé děti. Zazněly všechny tělesné orgány a ještě další vulgarity. Rozhodčí si to nechali líbit, takže v Krnově asi běžné. Po včerejším zážitku v Havířově víme, že sever Moravy je zkrátka „REGION RAZOVITY“. To byl asi nejvýraznější nepříjemný zážitek z jinak sportovně vynikajícího a dramatického utkání.
Střelkyně:
Švécarová 18 b., Krátká 13 b., Fialová 12 b., Krejčířová 10 b., M. Tilšarová 9 b., H. Tilšarová 8 b., Chytilová a Zatloukalová 4 b.