KARA Trutnov – TJ OP Prostějov 77:56 (24:18, 41:26, 56:39)
Pro Trutnov velice důležité, možná dokonce šibeničně důležité utkání se od prvních minut vyvíjelo ke spokojenosti domácích. Na vlastní kůži jsme poznali platnost pořekadla „bližší košile nežli kabát“, případně „účel světí prostředky“. Domácí trenér, který jinak jistě bude ostatní kritizovat a poučovat v otázce zónové obrany u mládeže, dosáhnul nasazením zóny v sobotním utkání s Ostravou totálního obratu a zvrátil vítězství na stranu Trutnova. Proti nám nasadil jednoduše zónu od první minuty a zakončil ji v minutě poslední. Při výškové převaze a při zkušenostech našich děvčat s touto obranou jsme byli často odkázáni do role přihlížejících. Konec konců je naší chybou, že nedokážeme přecházet rychleji do útoků a tím soupeři alespoň někdy znemožnit rozestavení obrany a využít možnost snadnějšího nájezdu a zakončení. Konečný přibližně dvacetibodový rozdíl je opticky přijatelnější než obrázek hry na palubovce, psychologicky je naopak prohra o 20 bodů stravitelnější než pro Ostravu prohra o 1 bod.
Fotky najdete ZDE.
Již postavení základní pětky domácích určilo ráz utkání. Když domácí trenér poslal do hry všechno nejvyšší, co měl k dispozici, bylo těžké zvolit naši základní pětku. První minuty potvrdily, že na doskoku nevyhrajeme a že se budeme prát v útoku se zónovou obranou, v jejímž středu stojí Veselá dle webu čbf vysoká 190 cm. Pravda bude možná ještě o něco výše. Tato hráčka byla hlavní zbraní domácích, s tím jsme asi nemohli nic kloudného dělat, ale další zbraní byl rychlý protiútok a ten jsme rozhodně mohli bránit lépe. Naopak náš rychlý přechod do útoku byl nesmělý, opatrný, ustrašený. Hrály jsme na jistotu, což působilo přesně opačně, soupeř se rozestavil a my dobývali vysoké hradby. Čtvrtinu jsme prohráli 24:18.
Druhá čtvrtina se odvíjela ve stejném duchu jako první, několik záblesků v podobě úspěšných rychlých brejků nezměnilo nic na převaze domácích. Tato část byla ve znamení našich trenérem nechtěných pokusů o dobytí zóny střelbou z dálky, což mělo za následek, že jsme dokázali zaznamenat pouze 8 bodů, čtvrtinu jsme prohráli 17:8, v polovině byl stav 41:26.
Třetí čtvrtka byla z naší strany nejlepší, zlepšili jsme obranu a hned z toho bylo několik rychlých a tím pádem jednoduchých zakončení. Čtvrtinu jsme prohráli o pouhé 2 body, celkově byl stav 56:39.
Vzhledem k rozložení sil a vzhledem k aktuální formě bylo o výsledku rozhodnuto, přesto jsme opět vyzkoušeli to, co by v budoucnosti na zónu mohlo fungovat. Bohužel jsme polevili v obraně, takže se úspěšnost v útoku neprojevila na konečném výsledku. Tuto část jsme prohráli 21:17, celkově jsme si odvezli porážku 77:56.
Subjektivní dodatek:
Neodpustím si kritiku domácích za práci stolku. Ještě před začátkem utkání nezvládlo 5 (slovy pět) děvčat nastavit na výsledkovou tabuli čísla našich hráček, chybělo číslo 4, naopak jsme měli dvě čísla 5. Po mém upozornění konstatovaly, že to již nelze opravit, ale že to mají pod kontrolou a v zápise to bude O.K. Samozřejmě nebylo, vše bylo Hance i Renatě zaznamenáváno do jednoho „účtu“, takže se Renča po 4 faulech musela posadit pro 5 osobních chyb. Pravidelné zapisování bodů na opačnou stranu, následné opravy, zmatky, nesouhlasící údaje o dosažených bodech a faulech u některých hráček, to vše bylo pro nás nepříjemným zklamáním. Hrdelní výkřiky jedné z domácích fanynek (asi zainteresovaná maminka), že tabule není rozhodující, že je to v zápise, mě přivádí na myšlenku, že by se výsledkové tabule mohly zrušit a po závěrečném hvizdu by se výsledek utkání vyhlašoval jako v boxu, třeba zvednutím ruky kapitána jako zlatý hřeb utkání, takové „Kinder surprise“. Nevadí, nikdo není dokonalý, příští týden jedou do Trutnova naše U15, uvidíme, jestli to byl jen náhodný úlet, nebo je to zavedená pracovní metoda. J