TJ OP Prostějov – BK Žďár nad Sázavou 56:53 (9:18, 17:25, 32:37)
Dnešní utkání bylo odvetou za utkání na půdě soupeře, kde jsme podlehli v nervy drásajícím závěru o jediný bod (článek ZDE). Takže bylo co vracet. Začátek byl z naší strany přímo katastrofický, tak špatně jsme snad ještě nikdy nezačali. Stav 0:13 a následně 1:15 není třeba více komentovat. Nefungovalo nic, obrana, útok a střelba šestek byla megakatastrofální. V životě se občas řídím heslem: “Všechno zlé je k něčemu dobré“. Možná to byly právě špatné šestky, které nám nepřímo zajistily konečné vítězství 56:53 v šíleném závěru, v němž Žďár dohrával posledních 24 vteřin ve třech. Fotky ZDE.
Jak už bylo napsáno v úvodu, začátek katastrofa. Soupeřky měly křídla, my jsme byli jako opaření, když už jsme dostali míč pod koš, tak následná střela často netrefila ani obroučku. Když už jsme si vynutili faul, tak šestky jsme házeli hůř než nejmladší mini. Střelba šestek byla špatná kompletně napříč hráčským spektrem. Však z toho měl také trenér Žďáru náramnou radost a hned se rozhodl tuto taktickou výhodu využít. Své svěřenkyně nabádal k moderní obraně, která nedaruje jednoduché koše. Velmi dobře to známe i z nejvyšší soutěže mužů. Raději faul než jednoduchý koš. Při naší úspěšnosti zhruba v oblasti 10% se taková taktická varianta nabízí sama. Ještě na začátku šesté minuty byl stav 0:13 a stále jsme čekali na naše první body. Dočkali jsme se přesně v čase 5:38 a dosáhli jsme první vlaštovky z trestného hodu, házeli jsme samozřejmě 2 TH, proměněn alespoň jeden. V čase 6:02 svítí na tabuli stav 1:15 a domácí příznivci z řad rodičů prožívají Tantalova muka. Naštěstí soupeřky, které přijeli pouze v osmi, musí střídat a odpočívat. Srovnáváme hru, a po strašidelném úvodu je na konci první čtvrtiny na tabuli pro tuto chvíli lichotivý stav 9:18.
Jestli víte, jak vypadají Tantalova muka, tak víte, jak probíhalo prvních 5 minut druhé čtvrtiny. Tentokrát zažíval tento druh trestu z řecké mytologie i trenér Žďáru. V čase 15:22 svítil na tabuli stále stav jako na konci čtvrtiny první, tj. 9:18. Bylo to způsobeno samozřejmě kvalitní obranou obou družstev, ale střelecká nemohoucnost byla dominantní. Štěstím pro nás bylo to, že soupeř nedával ani samostatné nájezdy nebo tzv. šoupáky. Po více než pěti minutách se stav pohnul a dokráčel na konci čtvrtiny k nádhernému rozdílu pěti bodů 17:22. To by ale nebyl dnešní začarovaný den, Žďár střílí v poslední vteřině trojku a upravuje na 17:25. Čtvrtinu jsme přesto vyhráli 8:7.
Třetí čtvrtina proběhla nadstandardně klidně, obrana Žďáru už byla slabší, což se asi dalo čekat, když soupeř hraje v šesti a další dvě hráčky má do počtu nebo na ozdobu. Přes slabší obranu se nám však nedaří bodově dohnat soupeřky a i když jsme čtvrtinu vyhráli 15:12, celkově stále prohráváme 32:37.
Poslední část utkání probíhá zpočátku podobně jako třetí čtvrtina, koš za koš, ale fyzicky jsme na tom přece jen lépe a v šesté minutě se konečně dotahujeme na 39:39. Ale nedaří se překlopit skóre na naši stranu. Soupeřky však bojují nejen s fyzičkou, ale i s fauly. Stačí se podívat na tabuli v čase 37:11(fotogalerie), fauly sbírají jen 4 hráčky Žďáru, které mají dohromady již 20 osobních chyb, zbytek (také 4 hráčky) má na kontě dohromady 3 osobní chyby. Také vynikající taktika z počátku utkání se nyní již nejeví jako geniální. Šestky sice pořád házíme mizerně, ale soupeřky najednou musí nuceně opouštět palubovku. V již zmíněném čase 37:11 se dopouští své páté osobní chyby již čtvrtá hráčka Žďáru a my hrajeme přesilovku. V posledních utkáních soutěže kadetek zcela běžný jev. Nikoliv naší vinnou, UP-éčko přijelo v šesti, Ostrava v sedmi, Žďár dnes v osmi lidech. Přesilovka je sice pěkná věc, ale soupeř vede o sedm bodů (43:50) a míč musíte trefit do obroučky, aby byly body. V čase 38:37 je stav 46:51 a nemůžeme se dotáhnout. V čase 39:36 stále prohráváme o 2 body, ale dosahujeme dalšího rekordu. V utkání s UP jsme hráli přesilovku 5 na 3 pouhých 1,4 vteřiny, dnes jsme to vytáhli na 24,4 vteřiny. Potřebujeme alespoň vyrovnat. Troufám si tvrdit, že prodloužení bychom už zvládli. Nebylo třeba, 7 vteřin před koncem je vyrovnáno 53:53 a po rozehrání přichází soupeř o míč a Renča se stává katem žďárského týmu. Proměňuje nájezd a proměňuje ještě jednu šestku a završuje naše vítězství na konečných 56:53.
Příznivci soupeře se domnívali, že utkání poznamenali rozhodčí. Jejich výkon měl k ideálu strašně daleko, ale kritizovaný poměr faulů nebyl rozhodně tak výrazný, jak by se dle reakcí hostů dalo čekat. Sedm vteřin před koncem poměr faulů 21:26, na úplném konci 21:28. Ta chyba bude spíše v tzv. distribuci faulů (2 hráčky soupeře končí utkání bez jediného faulu) a podle mě především v nadšení trenéra pro taktickou variantu „FAULUJTE JE, NEDÁVAJÍ ŠESTKY“.
Takže nakonec nám ty katastrofální šestky vyhrály celé utkání. Vždyť říkám, že všechno zlé je k něčemu dobré. Trenér ale vzkazuje, že tuto taktickou variantu již nechce na hřišti nikdy vidět.
Střelkyně:
Neubauerová 22 b., Kyselá 12 b., Fialová 6 b., Švécarová, M. Tilšarová a Hochvaldová 4b., Zatloukalová a Krejčířová 2 b.
Sám jsem byl svědkem tohoto zápasu, a jen bych chtěl říct, že trenér Žďáru neříkal „FAULUJTE JE, NEDÁVAJÍ ŠESTKY“ nýbrž „NEFAULUJTE, JE NÁS MÁLO“ a páni rozhodčí provedli opravdu neuspokojivý výkon!
PS: Byl jsem na straně Prostějova.
Slova v uvozovkách jsou pouze parafrází radosti žďárského trenéra, ne přesnou citací. Naopak Vaše citace není alespoň v počátku utkání pravdivá. Fotografoval jsem poblíž lavičky a potěšení z počáteční šestkové bilance 9/1 bylo projevováno nahlas a důrazně před hráčkami. Po absenci ve 3. čtvrtině a části 4. čtvrtiny jsem se vrátil cca 3 minuty před koncem a 2 neproměněné šestky domácích za stavu 43:50 byly kvitovány s nadšením (to chápu), ale bez důrazného upozornění hráčkám. Celou dobu jsem strávil za lavičkou Žďáru a věřím, že slova o nefaulování mohla padnout, ale v situaci která nastala to musí být ze strany trenéra autoritativní rozkaz, ne žádost. Navíc odpískané fauly byly fauly rukama přes ruce, veliká neukázněnost hráček, pokud jim trenér zakázal faulovat. V článku jsem napsal, že výkon rozhodčích nebyl dobrý, rozhodně však na obě strany.