TJ Start Havířov – TJ OP Prostějov 73:78 (25:16, 40:38, 57:52)
Dnešního soupeře jsme sice doma porazili 18-ti bodovým rozdílem, ale čtvrtá pozice Havířova v tabulce hned za námi napovídá, že je to velice kvalitní družstvo. To se také potvrdilo, jejich hra byla jednoduchá a velmi účinná, naše hra byla přesným opakem, komplikace, ztráty, chyby, špatný pohyb. Snad jsme někde na cestě zmrzli. Netroufám si napsat, že jsme se v závěru zlepšili, spíše soupeř „odešel“, ale v čase 37:20 jsme se poprvé v utkání dostali do vedení a už jsme ho nepustili. A překvapení? Vždy se stane něco, co se jen tak nevidí. Havířov se tentokrát ukázal v nejhorším světle (podrobnosti na konci). Fotky ZDE.
Utkání se hrálo ve velice pěkné, nové, moderní hale. Dosud jsme znali jen jednu havířovskou tělocvičnu, a ta patří k těm horším. To bylo příjemné překvapení. Pak už to šlo pouze z kopce. První nepříjemné překvapení byla naše vlastní hra. Vše pěkně pomalu, bez nasazení, chyby v obraně, chyby v útoku a také třeba jen při přechodu do útoku. Částečně to bylo tím, že domácí na nás nasadily agresivní tvrdou obranu, s níž jsme měli skutečně problém. Na druhou stranu to přineslo na straně domácích spoustu faulů, nejlepší hráčka Havířova z prostějovského utkání (Lucka Kameníková – dala nám v Prostějově 16 bodů) nasbírala v první čtvrtině 3 osobní chyby. Bohužel jsme neměli dobré procento TH a tak se nám soupeřky bodově vzdalovaly až na 25:16.
Malá přestávka nám trošku pomohla, druhou čtvrtku začínáme více běhat, více bránit a hned je to znát. Soupeř stále sbírá fauly a již více hráček si musí dávat pozor. Z toho plyne méně agresivity v obraně a náš útok je hned úspěšnější. V průběhu druhé čtvrtiny srovnáváme na 35:35, bohužel jen na pár vteřin, soupeř jde jednoduchým košem znovu do vedení. Přesto končí druhá čtvrtina nadějně 40:38.
Všichni jsme doufali, že zlepšená hra v druhé čtvrtce bude pokračovat i v další části utkání, ale následovalo opět nemilé překvapení. Naše hra se vrátila do kolejí z první čtvrtiny, soupeř se nám opět vzdaluje. Stále více se také ukazuje, že jeden z dvojice rozhodčích je výrazně slabší v disciplíně za niž pobral nějaké peníze. Stále nám v naší hře něco chybí, později po utkání po cestě domů se potvrzuje to, co jsme s překvapením (nemilým) sledovali na palubovce. Áďa odehrála utkání se zdravotními problémy, přesto dokázala dosáhnout na 19 bodů. Klobouk dolů. V závěru třetí čtvrtky jsme se trošku vzchopili, a přestože jsme čtvrtku prohráli 17:14, tak jsme v závěru snížili na přijatelných 57:52.
Opět jsme očekávali pořádný nástup, opět jsme byli nemile překvapeni. Soupeřky hrají sebevědomě, zkušeně využívají především své fyzické, tzn. výškové a váhové převahy. Míša je v obraně při nájezdu protihráčky celkem třikrát složena na zem, ale pojem „prorážení“ rozhodčí nezařadili do svého repertoáru znalostí. Naštěstí Míša stála poctivě na místě a neudělala žádný pohyb, tak jí rozhodčí alespoň a naštěstí nemohli písknout faul. V polovině poslední čtvrtiny se nám podařilo několika zisky dosáhnout na jednoduché koše (snad první v celém utkání) a dostáváme se na dostřel. Ale ne a ne překlopit skóre na naši stranu. Soupeřky nabírají další fauly, první odchází pro 5 osobních chyb. K faulům se pojí právě to avizované nepříjemné havířovské překvapení (více na konci). Naštěstí nepolevujeme v obraně a hned je to znát i v útoku. Čekali jsme více než 37 minut a nakonec jsme se v čase 37:20 dočkali, jdeme do vedení 70:72. Od tohoto okamžiku je to z naší strany takticky dobře zvládnutá koncovka, přestože Havířov se nechtěl vzdát a udělal pro to téměř nemožné. V samotném závěru se situace s fauly zcela otočila, když měly domácí hráčky takticky faulovat, tak to najednou nedokázaly a my jsme relativně v poklidu dodriblovali k utrápenému, ale o to cennějšímu vítězství 73:78.
Střelkyně:
Neubauerová 19 b., Kyselá,14 b., Krejčířová 13 b., Krátká 10 b., Chytilová 6 b., M. Tilšarová 5 b. Fialová 4 b., Švécarová 3 b., Hochvaldová a Ošťádalová 2 b.
Překvapení v Havířově – rekord, možná světový:
A jaké bylo to překvapení, které od počátku slibuji? Občas mě při utkáních zaskočí něco, co jsem za dlouhé roky ještě nikdy nezažil. Dnešní den byl jedním z nich. Jak jsem již psal v popisu utkání, nejlepší hráčka domácích Lucka Kameníková nasbírala velice rychle v první čtvrtině 3 osobní chyby. Jelikož právě při utkání v Prostějově byla nejlepší střelkyní, tak tato skutečnost nemohla uniknout naší pozornosti. Zvláště proto, že si vedeme vlastní statistiky a při tom si hlídáme právě fauly, především u tzv. důležitých hráček. To, že jsme se v žádném případě nemýlili, potvrzují rozčilená slova trenérky domácích směrem k této hráčce, aby si dávala pozor, protože má už třetí faul. Takže chyba na naší straně je zcela vyloučena. Na začátku čtvrté čtvrtiny si děláme u Lucky čtvrtou čárku a tajně doufáme, že přibude pátá. A dočkali jsme se asi 4 minuty před koncem utkání. Fauluje, rozhodčí signalizuje faul a její číslo, hráčka však neopouští palubovku. Jako pozorní a ne hloupí diváci reklamujeme tuto skutečnost u stolku i u rozhodčích. Odpovědí je nám, že tento faul není jejím pátým, na otázky kolikátý tedy je, se odpovědi nedočkáme. Rozhodčím je to úplně „fuk“. Hraje se dál, se skřípěním zubů připouštíme omyl i na naší straně, možná je i nechtěná chyba stolku, to vše se může stát a v minulosti se již mnohokrát stalo. Každopádně její osobní chybu v tomto okamžiku nikdo nezpochybnil, takže máme nezlomnou jistotu, že tento faul je jejím minimálně čtvrtým. Jaké překvapení nás ale čeká asi 2 minuty před koncem, kdy tato hráčka opět fauluje a opět neopouští palubovku. To už jsem docela naštvaný a hlasitě na tuto již ne chybu, ale zlý úmysl, několikrát zlostně upozorňuji. Bohužel se s tím nedá nic dělat, co není zapsáno, jako by nebylo. Již víme, že se nestala chyba, ale že této hráčce nebyly zcela záměrně, podvodně a nesportovně zapsány její osobní chyby. Jsme si jisti, že jich má již 6, ale stále hraje. Jaké je další pokračování? Další faul (č.7) a stále hraje. Naprosto neskutečné, drzost a nestydatost domácích u stolku a domácí trenérky paní Heleny Markové je nebetyčná. Těsně před koncem utkání (cca 40 vteřin) se Lucie Kameníková dopouští své osmé osobní chyby a opouští palubovku. Pro mě rekord, více osobních chyb jednoho hráče v jednom utkání jsem ještě nezažil. Trenérka domácích pravděpodobně pochopila, že hráčka s neomezeným kreditem na fauly je pro tým nakonec přítěží a tak tajnou akci „BEZBARVÁ TUŽKA alias REDISTRIBUCE FAULŮ“ ukončila. Co mě však nejvíce zaskočilo na chování domácích hráček (úsměvy), domácí trenérky (pohoršení) i místních příznivců (okřikování)? Všichni byli velice pohoršeni nad mým rozčilením a byl jsem označen za trapného. Až tam dospěje nesportovní touha po vítězství za každou cenu v utkání, v němž ani jednomu týmu o nic nešlo. Do extraligy se nedostaneme, do oblasti nespadneme. Je velmi pravděpodobné, že v Havířově je takové jednání běžné, proto ta neskutečná otrlost. Přestože některé hráčky Havířova mají již 17 roků (ročník 95), jsou to pořád děti, které by měly být vychovávány k čestnému, chcete-li sportovnímu jednání. Zkrátka FAIR PLAY. To se dnes v Havířově domácím nepovedlo. Palec dolů!!!