Valosun Brrno – TJ OP Prostějov 53:55 (7:16, 26:25, 45:39)
Zasloužená výhra, přestože jsme se od začátku druhé čtvrtiny prali sami se sebou a s neuvěřitelně odporným výkonem rozhodčího s příznačným jménem Nehoda. Ještě příznačnější by bylo jméno Pavel Katastrofa, protože se snažil ovlivnit utkání od počátku do posledních vteřin, kdy doslova daroval domácím 2 trestné hody. Naštěstí do koše už musí dopravit míč samotné hráčky, rozhodčí nemůže. A tak basketbalový bůh nedovolil domácím hráčkám zvítězit, protože se na to nemohl dívat.
Nechme rozhodčího svému osudu, snad se o něj již zmíněný bůh postará. Začátek utkání byl z naší strany velmi dobrý, herně jsme soupeře převyšovali a podle toho se také vyvíjelo skóre. První čtvrtka 9:16, dobrá obrana, solidní útok.
Trenér domácích musel něco změnit, protože takovým způsobem by prohráli o ranec. Takže se zamyslel a vymyslel zónu. Určitě vůbec netušil, jak dobře to vymyslel, protože my jsme na tento způsob obrany zareagovali tím, že jsme začali dělat chyby. Chyby při přihrávkách, chyby při driblinku, zkrátka zbytečně jsme znervózněli. To využily domácí hráčky k vyrovnání skóre a otupení naší útočné síly. Naštěstí naše obrana se jakž takž držela a proto jsme ještě několik vteřin před koncem druhé čtvrtiny vedli 23:25. Jenomže přišla špatná přihrávka do rukou domácí hráčky, která tlačena časem střílí někde mezi půlkou a trojkovou čárou tzv. buzzer beater a Valosun překlápí vedení na svoji stranu 26:25. Čtvrtinu jsme prohráli 17:9 a bojovali jsme spíše sami se sebou než se soupeřem.
Třetí čtvrtina začala opět několika chybami a nad naší hrou by nejeden odborník i laik zaplakal. Jedním z faktorů naší mizerné hry byla velmi nízká úspěšnost střelby, především z delší trojkové vzdálenosti. A protože na doskoku jsme opětovně byli v nevýhodě a protože domácích bylo na střídání mnohem víc, začaly se nám v našem koši množit jednoduché koše z rychlých protiútoků. Naším velkým štěstím byla skutečnost, že domácí hráčky dokázaly neproměnit několik dvojtaktů v situaci 1 na 0 zcela bez obrany. Díky tomu jsme sice prohrávali, ale rozdíl nepřekročil dvoucifernou hranici. Čtvrtinu jsme prohráli 19:14 a vzhledem k předváděné hře byl výsledek 45:39 ještě snesitelný, rozdíl pouhých 6 bodů.
V poslední čtvrtině jsme doufali, že se změní obraz hry, že konečně něco vymyslíme, že nám tam konečně něco padne. Jenomže se nedařilo, míč utíkal do autu, na nohy, vypadával z ruky, střely míjely i obroučku a když jsme prohrávali 49:41, vypadalo to na ztracené utkání. Za tohoto stavu ale holky zvedly hlavy a přišlo i trošku štěstí, padla trojka (49:44), potom další (49:47) a ještě dvojka a bylo vyrovnáno na 49:49. Přišlo drama v koncovce, 32 vteřin před koncem vedou domácí 52:51 a mají míč. Po vyhození však následuje chyba, díky které máme naopak míč my, po faulu proměňujeme 1 TH a srovnáváme na 52:52. Po další chybě domácích zakončujeme za 2 body a jdeme do vedení 52:54. Domácí jdou do útoku a domácí hráčka, tlačena časem, najíždí ze středu na pravou stranu. Velmi dobře bráněna se ocitá na úrovni desky v dost velké vzdálenosti, přesto volí zoufalou střelu přes hlavu někam směrem na koš. Výše zmíněný arbitr se rozhodl, že situace vyžaduje jeho hvizd a daruje tak domácím možnost srovnat. První trestný hod byl však neúspěšný a druhý se pokusila domácí hráčka nahodit na obroučku, aby mohly využít výškovou převahu a srovnat. Jenomže tento pokus o nahození končí v koši (53:54) a my máme 6 vteřin před koncem míč po time outu na útočné polovině. Vyhození se podařilo, rozhodčí velice pilně okamžitě a střelhbitě píská faul. Trošku klidu máme díky tomu, že domácí již nemají k dispozici time out. Míša Neherová první trestný hod proměňuje, druhý ne. Domácí sice doskakují a vyvážejí míč, čas je ovšem na naší straně a utkání končí bez pokusu domácích o zakončení 53:55 :-).
Vítězství bylo sice kostrbaté, ale plně zasloužené. Za celou druhou a třetí čtvrtinu a za půlku poslední čtvrtiny si holky zaslouží přísnou kritiku, ale za zvládnutou koncovku a nezměrnou bojovnost v koncovce si zaslouží dvojnásobnou pochvalu.