Reakce na článek uveřejněný na webu OSK Olomouc.
V neděli jsem psal o trenérovi Hradce, o jeho chování, které zbytečně vyvolává nadměrnou až nesportovní rivalitu a doslova a do písmene kazí vztahy nejen mezi kluby, ale i mezi samotnými hráčkami. Naštěstí tyto „děti“ mají někdy víc rozumu než dospělí a dokážou se kamarádit (nejen na facebooku) i přes nevůli trenéra.
Když jsem sledoval dění, které předcházelo boxerský souboj Kličko a Chisora, hned mě napadlo, že tak nějak se chová pan Uhlíř. Snaží se vybičovat ve svých hráčkách představu soupeře jako nepřítele na život a na smrt, kterého je třeba nejen porazit, ale zničit, zašlapat do země a nakonec ponížit. Napsal jsem také o svém přesvědčení, že tento člověk je v tak extrémní podobě snad jediný na celém světě. Mýlil jsem se. V jiné podobě, zato možná zákeřnější, se prezentoval trenér OSK pan Štěpán Válek, rád se chlubící svým basketbalovým vzděláním, svými trenérskými úspěchy a mezinárodními kontakty. Jeho odborné názory respektuji, včetně názorů na metody jiných trenérů s menším vzděláním, s menšími nebo žádnými úspěchy. Ale doslova poplivat celý Prostějov jen proto, že neuznávám metody (možná spíše nemetody) jedné trenérky, to už je nad moje chápání.
Reaguji tak na článek na webu OSK Olomouc, v němž pan Válek hodnotí nedělní dvojutkání minižaček OSK „B“ s děvčaty našeho TJ OP Prostějov. Celé hodnocení, mimochodem pro jedenáctileté dívky psané nesrozumitelným jazykem, zahájil tímto odstavcem:
Citace z webu OSK Olomouc:
Tak rychle, jako přilétne letní krupobití, napáchá škody a zase stejně rychle odejde, je třeba brát naše vzájemná utkání s Prostějovem vedeným trenérkou Mazalovou. Na basketbalovou ignoranci není lék a s hluchým nemá smysl se dorozumívat zvyšováním hlasu. I toto je jeden z výsledků metodického působení tenisově basketbalového hybridu na Hané. Začíná to zájezdy fanoušků s řízkem mezi chleby do autobusu (okureček také byl?) a končí u mládeže na republikovém festivalu, kde si trenér nahlásí deset svých hráček (!?) do 1. i 2. pětky All Stars, jako by snad celou soutěž vyhrál a jiné týmy tam nebyly (tato superostuda koluje po internetu, lze ji vyhledat na webu minibasketbalu), anebo v tomto případě „ukotvením“ vysokých hráček do omezeného prostoru, aby poziční zisky byly co největší. Že právě pro tyto hráčky je tento způsob hry jejich budoucí likvidací musí trenérce říct někdo s basketbalovým vzděláním. Ovšem to by tam někdo takový musel být, resp. klub by musel změnit basketbalovou filozofii. Jenže vyhrávat se musí, to pak padají hlavy, a o 150 bodů v 11 letech chutná tak sladce, že.
Konec citace.
Celý článek najdete ZDE.
Pan Válek hází do jednoho svého pytle „nevzdělanců“ tato jména, působící teď nebo v minulosti v Prostějově – Bálint, Růžička, Holešovský, Živkovič, Nápravník, Krhovský, Remenec u kluků a třeba Švécar, Buriánek, Kyzlink u děvčat – a napíše, „to by tam někdo s basketbalovým vzděláním musel být“. Zametl si ve svém klubu před svým basketbalovým prahem? Všiml si výsledků a metod práce trenérek (trenérů nemaje) v OSK? Tak jako všude jinde, tak také v OSK i v Prostějově, trénuje většinou ten kdo má ruce a nohy. Sehnat kohokoliv, aby trávil čas s cizími dětmi, to je dnes a v budoucnosti bude stále větší problém. Plivat na soupeře není na úrovni, na které se tento člověk rád prezentuje. Zesměšňování zájezdů fanklubu z doby před 5-ti lety s řízkem mezi chleby (okurek bohužel nebyl) spíše vypovídá o žlučovitosti pisatele. Výstřel o nominaci do All Stars, že někdy někdo, a že někde něco koluje, je jedovatou slinou „par excellence“. Koluje to, lze to dohledat, ale nikdo neví kde. Autor nedá a nedá odkaz, jen vystřelí a uteče. Já nenašel, a to jsem googlista na úrovni. My máme příběh z podobného soudku, ale přesně opačný, protože na MČR pořádaném v Prostějově nemohli trenéři nominovat svoje vlastní hráčky. Přestože naše holky byly mistryněmi, tak pražsko-hradecká klika se domluvila a nenominovala jedinou naši holku. Takže pokud k něčemu takovému došlo, tak je to chyba pořadatele. Stejně jako je chybou rozhodčích, jestli nechá vyšší, silnější hráčku stát pod košem soupeře déle než 3 vteřiny. S poslední doby jeden pěkný příběh o utkání našich U14 s Ostravou (trenér Havrlant) a Frýdkem (trenéři Bonk a Částek), oba soupeři použili zakázanou zónu, jeden úspěšně, jeden neúspěšně. To považuji za nesportovní a podlé, protože s tím rozhodčí nemůže nic dělat. V utkání s Frýdkem na to rozhodčí trenéra upozornil, ten se mu jen vysmál, v utkání s Ostravou už to ani nezkoušel, p. Havrlant by se za břicho popadal. Proč je tedy Prostějov trnem v oku některým regionálním hegemonům minulosti? Řeči o tradici a netradici bytostně nesnáším. Copak ten, kdo nemá tradici, nemá právo dělat sport, nemá právo pokusit se tradici vytvořit? A jeho úspěchy jsou v tom případě méně hodnotné, pokud je dosáhl bez tradice (lze také přeložit do češtiny – bez dotací), z nichž kynou tradiční bašty?
Před několika týdny provázela utkání těchto nejmladších jedna nechutná záležitost právě na domácí půdě OSK (na Stupkárně). Na nástěnce u tělocvičny byly fotografie zesměšňující některé prostějovské hráčky, které si dovolily být vyšší a silnější než domácí děvčata. Tato hráčka na fotce s mnohem menší olomouckou si vysloužila posměšný titulek „ maminka s dcerou“. Přes naprosté znechucení rodičů a pláč dotčených dívek na tuto „přátelskou akci“ nikdo nepřátelsky nereagoval. Asi to byla chyba. Agresivita agresora se zvyšuje a je třeba reagovat.
Vzkaz pro autora pamfletu – „Nepřátele si děláte sami“
Vzhledem k početně bohaté klubové minulosti autora článku se dá usuzovat, že tato nepřátelská filozofie není filozofií OSK, ale pouze autora. Proto prosím příznivce OSK (asi hlavně rodiče a hráčky), neposuzujte svého soupeře podle jednoho trenéra, jednoho tatínka nebo jednoho článku. A jestli jsme Vás někdy porazili, tak určitě bude příležitost nám to vrátit. Ale s úctou na obou stranách.
P.S.
Kdybych na Stupkárně byl já rodičem dotčené dívky, musela by na mě školnice Ilona Geschwinderová zavolat Policii.
Tak na to se samozřejmě nedá nereagovat.
1. Jsem přesvědčen o tom, že komentáře trenérů u minižaček nejsou primárně určeny hráčkám, těm řekne trenér/ka své v šatně nebo na tréninku, ale rodičům, dědečkům, babičkám a dalšímu příbuzenstvu, případně fanouškům týmu.
2. Domnívám se, že trenér Válek píše o TJ OP Prostějov co by dívčím klubu. Jaké jsou poměry v Prostějově, jestli existují 2 kluby, nebo fakticky existuje jen jeden, je jen a jen věcí vás Prostějováků.
3. Pokud něco interpretujete, prosím o přesnost. Titulek na fotografii byl podobný, leč jiný. Kdo jej viděl, ví. Hráčka OSK má u úst bulinu s textem „Ahoj mami“. Tímto nechci trenéra a jeho nástěnku omlouvat, jen věci uvádím na pravou míru. Tento obrázek měl demonstrovat různou fyzickou vyspělost dívek v tomto věku, nikoliv někoho zesměšňovat. Ale nepovedlo se to a to je i můj názor.
4. All Stars. U vašeho příběhu jsem byl a mrzelo mě to. Bohužel, žádná z hráček Prostějova tehdy nebyla nominovaná do All Stars. Nicméně nominace trenéra/ky dívek do All Stars na NF v Pardubicích ve dnech 6. – 8. 5. 2011 je, pokud to nazvu velmi kulantně, úsměvná :-). A aby nikdo neměl pochybnosti o této nominaci dokazující prostějovskou skromnost, můžete si ji stáhnout na této adrese (http://www.uloz.to/xyiwUdD/zprava-delegata-nejml-minizacky-pce-hulka-pdf) a to jako součást zprávy delegáta ČAMBu z turnaje NF minižactva. Doporučuji přečíst i zprávu. Možná, že se pak názor pana Válka, nebude zdát tak ojedinělý.
Takže závěrem hodně štěstí a basketbalových úspěchů vám všem přeje Martin Ševčík.
V případě, že pan Válek píše o TJ OP Prostějov a ne o BK prostějov, potom nechápu narážky na zájezdy fanoušků s řízkem a na tenisově basketbalový hybrid. Dovětek o padajících hlavách asi také nebyl myšlen na TJ OP, to je snad zřejmé. Do jednoho pytle nás hodil autor, pravda je taková, že to v podstatě jeden pytel (ne finanční, pouze částečně personální) je a my se tomu nebráníme. Bez tohoto pytle bychom trénovali na venkovním hřišti.
Stejně tak primární určení agresivního článku je irelevantní, i pro rodiče OSK dětí není nutné poplivat všechny okolo týmu soupeře, pakliže Vám všichni okolo neleží v žaludku.
Za odkaz děkuji, bohužel se stále točíme kolem jednoho jména, které je problematické i uvnitř klubu. Okolnosti nominace nechápu, ale pokud to pravidla umožnila, potom se nad tím můžu pozastavit, ale je to snad důkaz o hlouposti někoho jiného než autora (ky)?
Účelem mého článku bylo pouze upozornit na nesmyslné „hrocení“ osobní averze (oprávněné či neoprávněné) vůči jedné osobě (možná jsou ty osoby 2, 3 nebo 4). Nic víc.
Fotka na nástěnce měla zcela záměrně posměšný popisek (smysl jsem vystihl bez osobního spatření naprostro přesně) a „chytře“ byla ponechána na svém místě v době utkání zrovna s Pv. Od začátku je to špatně, jako edukativní materiál to asi myšleno nebylo. Demonstrace fyzické převahy? Proč?
Očekávám reakce dalších dotčených osob, já jsem jen popsal první dojem nezainteresovaného pozorovatele týmů U13 a mladších.
Ještě jednou si dovolím přispět a to drobnou otázkou. Článek nebo příspěvek, je snad jedno, jak jej nazveme, „Sním či bdím, zapomněl si někdo vzít léky?“ vyjadřuje nebo nevyjadřuje oficiální postoj či názor TJ OP Prostějov? Děkuji. Martin Ševčík
Diskuze mezi příbuznými je víceméně zbytečná, ale přesto ještě jednou zareaguji.
Článek „Sním či …“ vyjadřuje tak oficiální postoj či názor TJ OP, nakolik oficiální postoj či názor OSK vyjadřuje článek „Tak příště zase“.
Dobrý den,reaguji na zápas v Olomouci. Naprosto nechápu pana Válka o co mu jde. Je to jeho doména vyjadřovat se takhle po zápase a plivat na klub PROSTĚJOV. Nikdo nic nemá proti Olomouci a nedé bože proti dětem.Pan Válek prostě neunáší prohru svého klubu.Pane Válku jsou to jen děti,tak nedělejte zbytečné rozbroje. Přeji všem dětem hodně sportovních zážitků a hlavně zdraví.Ps…Olomouc je náš kamarád a né nepřítel.