Kdo by neznal tato významná slova, která zvolal Ježíš Nazaretský, když visel na kříži! Je to jedna z největších přímluv, jaká kdy byla vyslovena.
Stejně jako 2 tisíciletí církev, tak i ČBF a především ČABR si dlouhodobě špatně vykládají smysl těchto slov. Není správné stále odpouštět, omlouvat a ustupovat. Můžeme odpustit, ale nemůžeme neustále odpouštět.
Rozeberme si výkon rozhodčích v utkáních našich děvčat U15 s Aritmou a se Slovankou.
Především je naprosto ojedinělé, když pískají 2 ženy. Nemám nic proti ženám, ale je neoddiskutovatelným faktem, že jako rozhodčí se ženy příliš neprosazují ani v jiných méně dynamických a rychlých sportech, méně náročných na rozhodování. Snad s výjimkou kategorií nejmenších dětí, kde je naopak jejich mateřský přístup přínosem. Většina utkání v těchto kategoriích je vyřešena po první čtvrtině, vítěz je znám a jde pouze o skóre. Chyba arbitra neovlivní utkání a také pro plynulost hry je úsporné pískání vhodnější než úzkostlivé přerušování hry.
Tato charakteristika je jako šitá na míru slečně Sanetříkové. Pravděpodobným sportovním basketbalovým vrcholem této slečny byl Festival mladších minižákyň v roce 2003 v Praze. Další sportovní vývoj nenastal a skončilo to v dresu rozhodčího. A tak také někdy vznikají rozhodčí. Když to neumím, tak to budu rozhodovat. Ne vždy to nutně musí být vývoj negativní, ale v tomto případě zcela jistě. Naopak basketbalové základy jsou podle mě nezbytné. Personální situace mezi rozhodčími je v tomto směru katastrofální. Lenka Sanetříková získala první rozhodcovskou třídu a píská extraligu, byť v našem případě „jenom žákyň“. Jak je možné, že se něco takového stane? Rozdávají tyto licence snad v Plzni? Který dospělý a právně způsobilý člověk udělí této dívce první třídu? Bude na základě sympatií pískat finále Mattoni NBL? Napsala snad dobře test? Vítejte v Čechách!
ČBF mládežnické kategorie nerozlišuje, minižačky, starší žačky, na tom přece nesejde. Je to správné? Pokud by vynikala nad ostatní začínající rozhodčí, tak jistě nebudeme mít námitky. Situace je však zcela opačná. Vyniká, ale na opačnou stranu. Zeptejte se na její výkony v celém Olomouckém kraji a získáte stejné informace. Odpusťte jí, neboť neví, co činí. Neumí to, nezná to, přetrpí to, byť s úsměvem, vyinkasuje odměnu a jde třeba na florbal nebo volejbal. Basketbal je ale jediné, čemu se věnuje profesionálně jako rozhodčí. A to jediné možná dělá špatně.
Jak se prezentovala ve víkendových utkáních v Prostějově? Přesně jak bylo napsáno. Velmi úsporné pískání s nepřiměřeným množstvím chyb. Naprosto necitlivě odpískané kontakty tělem, vzájemné souboje o neutrální míč a na druhé straně přehlížení jasných porušení pravidel. Mým evergreenem je pravidlo tří vteřin, pro tuto rozhodčí věc zcela neznámá. Několik situací, které neskončily košem, velkoryse přehlédnu, ale situace, kdy hráčka „trčí“ v bedně, a čeká na příležitost, aby následně po přihrávce či doskoku skórovala, už přehlédnout nelze. Přes výrazné napovídání ze strany domácího publika neodpískala Lenka Sanetříková toto porušení pravidel ani jednou. Jasný průraz Terezy Šípové v závěru utkání se Slovankou, z něhož dosáhla vedoucího koše, byl ukázkou, jak ovlivnit výsledek. Při správném posouzení by byl míč v našem držení, Šípová by pro 5 OCH opustila palubovku a další osud v tu chvíli vyrovnaného utkání by byl jistě pro nás nadějnější. Přesně z kategorie jasných zákroků, které nejsou pískány, a následně je odpískán faul naší hráčce, který nezaregistrovali ani zástupci Slovanky. Nechci popisovat všechny chyby, jen pro spravedlnost, zcela jasný aut, kdy naše hráčka dribluje asi 30 cm za čarou, byl také přehlédnut. To vše přibližně 2 metry před lavičkou Slovanky. Pocit křivdy musel být neskutečný. Chci tím dokumentovat fakt, že chyby byly oboustranné, ale jen některé mohou ovlivnit výsledek.
Další aktérkou byla paní Erika Herjecká. Určitě je to obdivuhodná běžkyně, vždyť běhat maraton si zaslouží obdiv, i jízda na horském kole je jistě velmi zábavná a závody náročné, běh na lyžích jistě také utužuje zdraví, ale nám je její fyzická kondice a odolnost docela lhostejná. Jediným kladem je skutečnost, že i na konci utkání je stále ve vynikající kondici. Na basketbal si pravděpodobně vzpomene, jen když vkládá úbor do tašky a směřuje do místa účinkování.
Pro jasnou orientaci nahlédněme do minulosti. Zde se najdou okamžiky, kterými se jistě paní Herjecká nebude chlubit a které staví její nepřehlédnutelné nepřirozené sebevědomí do jiného světla. Její účinkování na MČR starších žákyň v Ostravě v roce 2007 skončilo narychlo jejím nahrazením v utkání o třetí místo jiným rozhodčím. Předchozí utkání, které rozhodovala ve dvojici s p. Doležalem, bylo delegátem SBT diplomaticky označeno jako „utkání, které se rozhodčím zcela vymklo z kontroly“. Hlavním viníkem byla bohužel ženská složka této dvojice. Jak si dovoluji takto posuzovat její výkon na základě zprávy delegáta? Jednoduše jsem tam celý víkend byl a výkony všech, nejen rozhodčích, sledoval. Ve zprávě se také dočtete, že „nominaci rozhodčích nebyla věnována péče, odpovídající finále přeboru republiky (i když to byly jenom žákyně)“. Celou zprávu najdete ZDE. ( http://sbt.cbf.cz/ftp/km/stzky07.pdf )
Alespoň jedno je jisté, na jakémkoliv mistrovství se s touto rozhodčí již nikdy nikdo nepotká. Doufám.
Od té doby uběhlo již mnoho vody v basketbalových halách a paní Herjecká odpískala jistě spoustu utkání, věřím, že valnou část bez větších potíží. Proti minulosti se nesmírně zlepšila v psychické odolnosti. Příčinou jejího selhání na zmíněném MČR byla právě její labilita, která ji zcela ochromila a vyústila v trapnou komunikaci s publikem, nesoustředění na hru a ohromné množství chyb. V této oblasti se již chová naprosto profesionálně, bohužel basketbal stále není maraton nebo jízda na horském kole nebo na běžkách. Nelze vypnout mozek a makat až do konce. Myslím, že problém nastává v situaci, kdy utkání je vyrovnané, vyhecované a je třeba pískat právě s co největším citem pro hru. Tady panuje stejná absence citu jako u kolegyně. Tato vlastnost se však nedá naučit (píle by možná byla), tato vlastnost se složitě získává, možná je nezbytné se s ní narodit. V učebnici ji nenajdete. Na druhou stranu oceňme někdy zcela zřetelnou snahu napravit chyby její kolegyně. Stejně tak pochvalme jednou odpískané porušení pravidla tří vteřin, situace byla natolik do očí bijící, že opravdu nešlo jinak. Bohužel další situace zůstaly bez povšimnutí. Je to ohraná písnička, ale platí již řečené: „Odpusťte jí, neboť neví, co činí“.
Obě dámy jsou pravděpodobně skálopevně přesvědčeny, že neposuzováním tohoto pravidla měří oběma týmům stejně. Pravda je však této teorii na míle vzdálená, byť v některých utkáních tomu tak jistě bude. Jak jim to vysvětlit, aby pochopily, že zvýhodňují družstvo s výškovou převahou? Myslím, že není třeba, jednou to pravidlo platí, tak je ho třeba respektovat. Bez ohledu na vlastní pojetí či teorie.
V utkání s Aritmou byl výkon těchto dam pro výsledek, nikoliv pro pocit, nepodstatný, v utkání se Slovankou tyto chyby rozhodovaly o osudu utkání. Měli jsme smůlu, kdyby nám pískaly některé jednodušší utkání, asi bychom si jich ani nevšimli. Takto jim nemůžeme přijít na jméno. Škoda.
Tolik o víkendové instruktáži, jak se to nemá dělat. Jednoznačné doporučení pro tvůrce delegací.
Již nikdy nedávejte do jedné dvojice 2 ženy. Na pohled pěkné (fotogalerie), následuje však kocovina!
Nefunguvalo to, nefunguje to a nebude to fungovat. Ve dvojici s někým „korigujícím“ to bude lepší a nebudou vznikat tyto články, nebo alespoň jich bude mnohem méně.
To je zajímavé, že úplně po každém zápase si stěžujete na rozhodčí a píšete o tom dlouhé články. To vás to tak strašně baví? Jestli jste na to ještě nepřišel, tak se vám díky článkům směje celá republika! Nenapadlo vás, že je chyba třeba i na straně Prostějova?
Dobrý den,když pročítám Vaše články,tak jsem nabyl dojmu,že Prostějovu všichni ubližují-Pražsko Hradecká klika,rozhodčí,Olomoučtí trenéři,nebo vy jste pěkní brekánci a plačky.Dovoluji si podotknout,,že p. Uhlíř a p.Rutharová se těžko dohodnou,aby potopili hráčky Prostějova jak píšete a obvinujete je v jiném starším článku.Slovanka proti Hradci,to je to samí jako fandové Sparty a Slavie,nic dobrého si neudělají.
Dnes obvinujete rozhodčí a při zápase v Praze se Slovankou Vám též vadilo,že trenér se baví s rozhodčíma a proto rozhodčí určitě budou nadržovat Slovance.Lituji Vás a chtěl bych vidět Vás na místě rozhodčího.Doporučuji Vám přečíst článek na stránkách Sparty-Faul je až když ho pískne rozhodčí.Tam taky píše o Tereze Šípové. Hráčku Slovanky vidím několikrát do roka hrát a je radost se na ni dívat,jak využívá postavy a těla už dnes.K tomuto hernímu projevu je cílevědomě připravována.Zeptám se Vás byl jste se podívat loni v Pardubicích ME chlapců,viděl jste co,nebo lépe řečono,kdy se tam
fauly pískají,a pravidla platí stejná.
Proto doporučuji především hrajte a pořádně trénujte,ať pak nemusíte naříkat, svádět a hledat příčinu porážky jinde.K olomouci se nebudu vyjadřovat,ale myslím si své,pána neznám.T.Kudláček
Mám pocit, že paní Herjecká se stává postrachem trenérů. Mám z ní osobně zkušenosti ze dvou zápasů. Při třetí delegaci jsem raději zažádal svaz o její výměnu a uhradil poplatek. V obou utkáních mě odměnila dvěma TCH, protože mi tekly už nervy při sledování její arogance, neznalosti a lenosti řádně se pohybovat po hřišti.
Se slečnou Sanetříkovou mám, až na jeden případ, dobré zkušenosti. Ten jeden případ pískala právě s p.Herjeckou. Další slečně rozhodčí, se kterou nemám problém, se právě ve dvojičce s p. Herjeckou také nezadařilo. Z toho mi vychází, že pokud je tvořeno ženské duo s p. Herjeckou, „smrdí“ to problémy.
Jako trenér mám v posledních letech pocit, že kvalita rozhodčích dost klesá. Z nedostatku zájemců svaz bere kdekoho. Kolikrát se až divím, kdo že to je rozhodčí. Nikdo je nesleduje, testy jsou jen před sezónou. Průběžná školení nikde. Známkování v soutěžích je jen pro „buzeraci“ klubů, kteří ihned dostávají výhružné zprávy, pokud zapomenou rozhodčí po zápase oznámkovat. Sami rozhodčí mají toto známkování „na háku“ a přímo vám to řeknou do očí.
Dle mého si je i svaz vědom problémy s arbitry. Místo systémového řešení zvolil podivný postup. Nedávno rozesílal klubům nařízení, zač mají rozhodčí udělovat TCH. Tak se těšme. Asi bude ještě pro trenéry a hráče dost dusno. Prakticky trenéři, co to dělají zdarma, budou již muset držet hubu a krok. A ti, co jsou slušně placení, si již budou moci dělat cokoliv.
Prostějov je nejlepší tým Evropy!!! On nikdy neprohrává a když prohraje tak je to jenom kvůli rozhodčím!! Směje se Vám celá republika a navíc ještě po tomhle víkendu, kdy napíšete, že na moravě se nadržuje Pražákům!:D výsměch
Ad K…:
Děkuji za podnětné reakce především anonymům, kteří si zřídí email se třemi tečkami.
Ad Tomáš:
Za malé „m“ ve slově „moravě“ jsem se urazil a doufám, že pisatel není směšný celé republice.
Je pravdou, že někomu dělá problém pochopit psaný text a platí „podle sebe soudím tebe“.
Ad Dalimil Morys:
Přesně jste vystihl způsob práce ČBF. Pan Vyklický napíše rozhodčími zneužitelný „trest smrti“ především pro trenéry, případně hráče, pan Opava to rozešle bez jakékoliv diskuze klubům. Jak se rozhodčí chovají právě k trenérům, jak ovládají svoji placenou práci v amatérském sportu, nikoho nezajímá.
Ad Kudlacek:
Také Vám přeji dobrý den, urážky jste si mohl nechat na svoje webové stránky, které jsou jistě kvalitnější, články objektivnější a celkově naprosto perfektní. Paní Rutharovou neznám, nemohu komentovat, pan Uhlíř je schopen zcela racionálně čehokoliv v zájmu úspěchu. Zpochybňujete něco, o čem asi mnoho nevíte. V utkání na Slovance jsem kritizoval práci rozhodčích, kteří poklábosili s domácími, ale nezajistili ani regulérní síťky. Pro hráčky samozřejmě beze zbytku platí, že faul je tehdy, když jej pískne rozhodčí. Já mohu polemizovat. V otázce Terky Šípové s Vámi souhlasím, neznamená to však, že svoje tělo nikdy nevyužije k faulu. Vzhledem k svému věku naopak často svoje fyzické přednosti tzv. zneužije. Na rozhodčím je, aby to posoudil a nestál s otevřenou pusou jako třeba Vy. Velice také děkuji za radu, netušili jsme, že je třeba trénovat. Konečně konstruktivní kritika!
http://www.basketfm.net/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=22&Itemid=23
Aniž bych tušil co se stalo 3 týdny před kritizovaným výkonem.
Přečtěte si, co o dvojici rozhodčích v utkání s SK UP Olomouc napsali na webu BK Frýdek-Místek. A potom mě suďte!!!